|
Zimní výstup na Královnu Beskyd Babia hora 2008
Z původně plánovaných dvou akcí v prosinci (Malá Fatra a Oravské Beskydy) jsme nakonec uskutečnili jenom jednu a to výstup na Královnu Beskyd - Babiu horu. Od Vánoc neustále sledujeme předpovědi počasí a podle toho také určujeme termín této akce. Zdolávání nejvyšší hory Oravských Beskyd je definitivně stanoven na neděli 28, prosince. Toto pohoří leží poměrně daleko, takže vyrážíme už brzy ráno (v 5:00 hod). Na výpravu odjíždíme ve dvou Mirek a já (Josef), jedeme přes Žilinu, Čadcu, Žywiec až do vesničky Zawoja - Markowa, kde parkujeme auto na malém parkovišti před vstupem do NP.
Akademicka Perč - naše výstupová trasa Jako výstupovou trasu jsme si zvolili částečně zajištěnou cestu "Akademicka Perč", vedoucí severním svahem Babí hory. Tak tedy výstup zahajujeme z vesničky Zawoja-Markowa (asi 650 m), zpočátku stoupáme pozvolna po zasněžené silničce a asi tak po 1,5 km odbočíme na chodník, který stoupá čím dál tím příkřeji, jdeme pořád po zelené tur. značce až k chatě "schronisko PTTK Markowe Szczawiny" (1180 m). Cesta sem nám trvala asi 1,5 hod.
schronisko PTTK Markowe Szczawiny (vlevo nová chata ve výstavbě, vpravo stará) Dál pokračujeme po žluté tur. značce, nejprve asi půl km po vrstevnici, ale pak chodník odbočuje prudce nahoru. Tady potkáváme čtyři Poláky, ptáme se jich jestli je tato cesta průchozí, načež přikyvují, že asi ano. Tak tedy jdeme, po pár desítkách metrů je sklon opět přijatelný a my pozvolna stoupáme lesem dál (sněhu je tady čím dál tím víc, hůlky mě sem tam zajedou i metr do hloubky, ale na vyšlapaném chodníku se to neboří, takže se jde celkem fajn). Na konci lesa končí tato procházka a začíná opravdová dřina, stoupáme přímo vzhůru severním svahem Babí hory.
výstupová trasa v reálu Asi za půl hodiny zdoláváme tento první prudší výšvih a na takovém malém rovném plácku zastavujeme a dáváme malou svačinu. Za těch 10 minut co tady stojíme, celkem rychle promrzám a jsem rád, že zase můžu šlapat dál a že se zase trochu zahřeji. Dál nás stezka vede traversem k první skalce (zajištěno řetězy). Mirek jde první a hlásí, že je to tady namrzlé, tak radši volím jinou cestu a tento úsek podcházím (tady to ještě šlo), ale následný výstup několik desítek metrů dlouhým žlebem, ten mě dal zabrat. Do tvrdého vyfoukaného sněhu ve žlebu nejdou ani pořádně zakopnout boty, takže jsem si tady nebyl dvakrát jistý a po překonání tohoto úseku radši nasazuji mačky. Teď už se mě jde celkem v pohodě i když v dalším žlebu, který překonáváme nemám zrovna dobré pocity, přece jenom, kdyby se to náhodou utrhlo .... Následuje další skalka, kterou obcházíme (zajištěno řetězy) a opět stoupáme přímo vzhůru. Před námi se objevuje další skalní stupeň, ale před ním musíme překonat ještě jeden žleb zafoukaný sněhem. Je to sice jenom 5 metrů, ale boříme se až nad kolena do sněhu, radši tento úsek přecházíme postupně po jednom. Překonání této (poslední) skalky, to byl trochu tvrdší oříšek, než se nám to původně zdálo. Vyšlapaný chodník pod skálou nás dovedl až k 1,5 m vysokém prahu, kde sice byly dva umělé stupy (kramle), ale nebylo se čeho zachytit, řetěz byl natažený až o další 2 metry dál. Pro jistotu tady balíme hůlky, aby jsme měli volné ruce. Zkouším to jako první, snažím se najít nějaký chyt, ale moc se mě to nedaří, ale teprve až když odhrabu trochu sněhu, narazím na řetěz a je vyhráno. Jak je čeho se chytit, tak už to je v pohodě, během chvilky celou skalku přelézáme a před námi už je jenom asi 200 výškových metrů strmého svahu. Ten s krátkými přestávkami už bez problémů vylezeme a ve 12:15 hod stojíme na vrcholku Babí hory.
štít Babí hory - Diabolský (Diablak) Na prostorném vrcholu je už asi tak 50 lidí, proto se tu moc nezdržujeme a jdeme radši o 200 m dál směrem na východ a na takové malé vyvýšenině dáváme pauzu. Po hodince strávené tady na hoře musíme (i když se nám moc nechce) zase dolů, aby jsme to stihli ještě za světla. Sestupujeme po hřebenu směrem na západ a to až do sedla Brána - Przelect Brona (1408 m), tady se stezka stáčí k severu a pěkným sešupem sbíháme (Mirek sem tam i sjíždí po zadku) za 20 minut k chatě schronisko PTTK.
Malá Babia hora (1515 m) Další sestup je už po stejné trase jak jsme šli ráno, tedy po zelené tur. značce. U auta na parkovišti jsme v 15:15 hod, takže celý sestup nám trval něco přes 2 hodiny a to jsme celkem často zastavovali a fotili. Moc se nezdržujeme a hned vyrážíme na cestu domů, zkoušíme to přejet přes Oravu, takže jedeme přes Jablonku, Trstenů, Dolný Kubín, Terchovů a Žilinu, v Brumově jsme v 18:30 hod. Závěrem ještě několik údajů: celkem jsme najeli autem 450 km (cesta tam - 230 km, zpět - 220 km), teplota ráno když jsme vycházeli -15°C, když jsme se vrátili už bylo jenom -11°C, celkem jsme nastoupali 1140 výškových metrů. Byla to opět zdařilá, tentokrát už pravá zimní akce, bylo to super, není co dodat. Ahoj Mirek a Josef |
