Bílé Karpaty - zimní přechod

16. - 17. 2. 2008

Trasa : 1. den - Strelenka - vlaková zastávka (429 m) - hřeben Kýčery (799 m) - Zubák Majere - Zubák (430 m) - Ivaniška (630 m) - sedlo Kamennej hory (610 m) - Lednica (400 m) - Červenokameňské sedlo (640 m) - Červený Kameň (361 m) - sedlo Chotuč (620 m) - Vršatec chaty (727 m), asi 30 km, celkem nastoupaných 1512 m

2. den - Vršatec - Okršlisko (715 m) - Holý vrch (830 m) - Brumov (320 m), 15 km, celkem nastoupaných 322 m

Mapa :

Na letošní zimu jsme si naplánovali hned několik delších přechodů hor. Jako první to měl být přechod části Bílých Karpat, kde jsme si chtěli vyzkoušet chůzi na sněžnicích. Bohužel u nás toho sněhu moc tuto zimu nepadalo, tak jsme nakonec museli vyrazit i bez nich. Tuto akci jsme naplánovali na víkend 16. a 17. února. Počasí nám nakonec přece jenom trochu přálo, napadlo nám aspoň trochu sněhu (místy až 10 cm prašanu) a trochu přimrzlo, takže na takový zimní pochod to byly ideální podmínky. Této akce jsme se zúčastnili dva, já (Josef) a Petr (čpbbt).

1. den : Do Strelenky, našeho výchozího bodu se přesouváme vlakem, já nasedám ještě za pořádné chumelenice na zastávce Brumov - střed, Petr na hlavním nádraží. V Horním Lidči máme hned přípoj, takže během asi půl hodinky jsme už i na místě. Z vlakové zastávky Strelenka vyrážíme polní cestou směrem na nejbližší kopec, tady ještě sem tam zasněží a fouká nepříjemný nárazový vítr. Když vycházíme na kopec svítí už sluníčko - je tady nádherně. Po hřebeni jdeme asi 1 km a kocháme se výhledy po okolní krajině.

První lesní cestou, která směřuje do údolí, se spouštíme dolů do vesničky Zubák. Až dole pod kopcem vidíme, že jsme měli postupovat ještě dál po hřebeni a do Zubáku sestoupit asi o kilometr dál - tak nám to ostatně ukazoval i Petrův GPS. Ocitli jsme se tedy téměř na konci vesnice v části "Majere". takže musíme šlapat po silnici asi půl hodiny až do "centra" Zubáku (kostel, krčma..)

Zubák - hostinec U Sáry - otvírací doba od 7:00 hod

V hostinci U Sáry se zastavujeme na malé občerstvení. Krátce po poledni pokračujeme dál, už po značené cestě (zelená tur. značka), přes další kopec do Lednice. Na loukách nad Zubákem se opět zvedá vítr a víří čerstvě napadaný prašan, ale dá se to přežít, v lese už je zase fajn. V sedle Kamennej hory se nám otvírají výhledy na Strážovské vrchy, ale bohužel viditelnost není zrovna ideální. Ze sedla bychom měli sestupovat už někam do doliny, značení se nám tady trochu ztrácí a my také. Petr opět vytahuje GPS a ten nás vrací zpět, téměř až do sedla, kde ztracený chodník zase nalézáme. Do Lednice nám to trvalo, včetně 10 min. bloudění, 2 hodiny a to nám turistický rozcestník v Zubáku tvrdil, že tam budeme za 1:15 hod.

Lednický hrad (trochu se mě vysrážela voda ve foťáku)

Opět se zastavujeme v krčme (Pod hradem), tady si dáváme oběd (z vlastních zásob) a "čapovanů kofolu", Petr se ještě trochu suší u krbových kamen, ve kterých právě zatopili. Asi po půl hodince opouštíme krčmu a jdeme dál, musíme vyšlápnout další kopec - Červenokameňské sedlo. Z Lednice jdeme po modře značené cestě, v sedle jsme za hodinu a další hodinu nám to ještě trvá do Červeného Kameňa. Tady dáváme už povinnou půlhodinovou pauzu jak jinak než zase v hospůdce. Petr zkouší "Corgoňa" já značku neměním a dávám si opět kofolu.

Červený Kameň

V 5 hod odpoledne vyrážíme na poslední úsek dnešní cesty, na Vršatec. Původní plán byl jít po žluté tur. značce přes sedlo pod Chmelovou, ale vzhledem k tomu, že se začínalo stmívat a také jsme toho měli už cekem dost, šlapeme nahoru po modré značce (kopíruje nově vybudovanou asfaltku do Vršateckého podhradí).

pohled ze sedla Chotuč - zpět na Červený Kameň

Na hotelu na Vršatci jsme v půl 7 večer. Na večeři si dáváme česnečku a "vyprážaný turistický rezeň" - takže klasika, nechybí ani jeden, dva "Granáty". Je už tak 8 hod, když začínáme zvažovat o místu, kde rozbalíme náš tábor na přenocování. Petr dokonce uvažuje i o tom, že by jsme se ubytovali na hotelu. S tím já ovšem zásadně nesouhlasím, chceme přece vyzkoušet také naše zimní spacáky do -20°C. Před odchodem si dáváme ještě po štamprlce slivovice (kupujeme ji na hotelu, vlastní zdroj jsme nechali neprozřetelně doma), to už se Petr uklidňuje a smiřuje se s noclehem pod stanem.

Ve 21:00 hod stavíme stan (se svolením personálu) hned za hotelem. Ještě není takový mráz, tak nám to jde celkem od ruky. Za 10 minut zalézáme už i do spacáků, ještě zkouším změřit teplotu ve stanu, jsou jenom -2°C, tak jdeme v klidu spát.

naše tábořiště

2. den : Noc byla v pohodě, zima nebylo a dokonce mě ani nic netlačilo, takže jsem se vyspal skoro jako doma. Petr spal zřejmě také dobře, když jsem v 7 hod ráno vstával, ještě si pěkně pochrupkával i když teplota ve stanu o něco klesla, bylo -5°C. Vylézám ze stanu abych si uvařil čaj a tady už pociťuji, že trochu přituhlo (naměřil jsem -11°C), takže všechno musím dělat v rukavicích. Snídám zmrzlou vánočku (taky v rukavicích) a pomalu se začínám balit, mezitím vstává i Petr, ten nevaří, má ještě teplý čaj v termosce.

V 8:30 hod máme vše sbaleno a odcházíme směrem domů (do Brumova). Jdeme po známé trase přes Brezovů, Okršlisko a aby jsme to nemněli dnes tak jednoduché šlapeme ještě na Holý vrch. Sněhu tady moc není, jenom takový poprašek, až na Holém vrchu je asi tak 5 cm. Chvilku se tady kocháme pohledem po okolí a děláme nezbytné vrcholové foto.

vrcholové foto na Holém vrchu

Z Holého vrchu je to už jen hodinka cesty (pořád z kopce), v Brumově jsme v 11:45 hod a oficiálně ukončujeme tuto akci.

Počasí nám tentokrát vyšlo, jenom je škoda, že jsme nezkusili ty sněžnice. Byla to pro nás vlastně taková generálka na naši další, už trochu náročnější akci - přechod Velké Fatry. Takže máme 3 týdny na to , aby jsme ještě trochu doladili naši výstroj.

                                        Tak tedy ahoj, zase někdy příště

                                                                                             Josef