10.prosinec opět na kole...

Jak jistě vidíte, zima nám zatím stále nepřeje,tak jsme rádi za to,že nám moc neprší a tím pádem možeme potrápit naše těla aspoň na horském kole.Pro dnešek Jožka vybral více asfaltovů a méně terénní cyklotůru na Žítkovů.V sobotu večer máme obavy, zdali sa pojede,protože venku začíná pršat a podle předpovědi by mělo pršat celů noc,ale ráno by už mělo být vše v pohodě.Start opět v 10:00 h na zastávce.
V nedělu v 10:00 h.čekám na zastávce,ale nikdo nikde,volám  Věrce,ať mrkne na Skype(pro neznalé,jedná se o internetovů telefonii),jestli tam není vzkaz od Jožky,že třeba nakonec nejedem,odpovídá,že ne,tak su klidný a čekám.V 10:12 h Jožka přijíždí,jěště mazal řetěz.Z okna na nás volá Slávek,že bude pršet,ale ranní Prognoza pogody(polský velmi kvalitní meteoserver),nás ujistila,že bude maximálně mrholit a to ještě ne pořád.Přes již tradiční nákup pochutin U Macháčů pokračujem směrem  na Štítnů,šlape sa nám celkem dobře,akorát je trochu chladněji,ale pohled na Brálovů nás zahřeje,kopec jsme vyšlápli jedna báseň,akorát jsme sa zahřáli na provozní teplotu,následuje sjezd do Jestřabí,tady Jožka dává rychlostní rekord dnešního dne,který zní cca 60 km/h(já pouze 58.6 km/h,sakra..).U TVD odbočujeme vlevo a po polní cestě přejíždíme  do obce Rokytnice,odtud už zase po silnici směrem na Hostětín(asi nejekologičtější obec v České republice,dokonce používají nějaké specialní žárovky do veřejného osvětlení,které se používají jen v několika městech v evropě,např. i v Monte Carlu oooh...).Projíždíme tedy Hostětínem a začáme stůpat na kopec nad vesnicí,Jožka remcá,že je to kopec navíc,ale tento kopec tady vždycky byl,akorát Jožin na to zapomíná(už na to má nárok..)Sjíždíme do Pitína,kde uhýbáme vlevo mezi domy na vedlejší cestu,stále je to asfaltka,ale místy pokrytá vrstvou bahna,pomalu začínáme tušit,že asfaltová pohoda pomalu,ale jistě končí.Míjíme poslední domy a už si to šlapeme údolím okolo místního potůčku vzhůru.U Orlovny dáváme první občerstvení,(Jožka myslím ani ne,protože ráno na snídani snědl obrovský kus kabanosu a já jen malinkou misku  lupínků v mléce),lůpu pomeranč a z poza keřů se k nám blíží kozí rodinka,jdu s nima pokecat,dávám jim slupku od pomeranče a kupodivu jim šmakuje,kozel se ke mně má jako by sme sa už dávno znali,začíná se lísat,Jožka tahá foťák,ale nestíhá udělat fotku,začínám se od kozla vzdalovat,protože smrdí jak cap.Po této malé společenské vložce nasedáme na naše biky a suneme sa vzhůru po cestě,která se začíná zvedat.Tady tak bahnitá není,ale za to je čím dál prudší,přeřazujeme na "večerníčka"(převod 1:1),a točíme nohama opravdu jak ten večerníček.Jedna zatáčka,druhá a jsme na vrcholu,jak snadné,že?Přijíždíme k turistickému rozcestníku Hradisko a obhlédáme terén na cestu zpět,v lese to vypadá,že by to mohlo jít.Nasedáme na kola  a  čeká nás již příjemná "hřebenovka" okořeněná mírně blátivým terénem,po autech a traktorech,které tady svážely dřevo,Jožka jede pomaleji,snad,aby se náhodou nezašpinil,je pravda,že za chvilku su špinavý jak prase.Vyjíždíme poslední né moc příjemný stůpáček a jsme nad  Žítkovů.Svižným sjezdem po asfaltce odbočujeme na lůku,ta je dosti rozmočená,tím pádem si připadám,jako ve sprše,Jožka už si to rozmyslel,že zostane čistý a drtí to po lůce hlava nehlava.Pod nama se otevírá pohled na  Žíitkovů a pozvolna klesáme k místní hospodě.Ani jeden nemáme zámek na kolo,tak tedy riskujeme krádež kol a zanecháváme je na volno..V knajpě je fajn teplo,máme zmrzlé palce na nohách,tak si objednáváme čaj z rumem a kofolu.Máme dobrý čas,tak si můžeme dovolit chvilku posedět.
Již odpočatí a plní elánu se vrháme vstříc kopci,po kterém jsme sjeli dolu,akorát ho musíme vyšlápnout nahoru,že?Začínám kopec křižovat,aby to nebyl takový prďák,Jožin jede přímo,ale po chvíli mu prej ukluzuje zadní kolo,je nucen zastavit.Já přestávám traverzovat a beru to taky přímo nahoru,vyjíždím ho bez ztráty desítky.Na vrcholu děláme nejaké to foto(aby jste z toho taky neco měli).Cestu  k rozcestníku Hradisko již popisovat nebudu,tu již znáte.Tady odbočujeme  a po spadaném listí šlapeme hlouběji do lesa,v podstatě jedeme po turistickém chodníku,z kterého uhýbáme na asfaltku a po krátkém sjezdu opět zatáčíme vlevo na polní cestu,no cestu,je to obrovská masa bahna a vody,kterou s menšími obtížemi objíždím,Jožkovi se ta kaluž líbí,tak ji fotografuje.Polňačka,v které sů vyjeté obrovské asi půl metrové koleje od náklaďáku sa jak jinak zvedá vzhůru,z nenadání sa z lesa ozval řev motorové pily a já jsem sa lekl jak sviňa,Jožka určitě taky.Přjíždíme na překladiště dřeva a brodíme se obrovskýma kalužama a bahnem,snad posledním!!!.
Následuje jízda lesním porostem,je pohodová,ale musíme dávat pozor,poněvadž pod listím je mnoho haluzí,které se velmi rády šprajcujů do kol a podobně.
Přijíždíme po hranici k rozcestníku nad Šanovem,kde uhýbáme zase doleva,tady nás opět čeká jako dnes již několikrát rozbahněná polní cesta,po které se pomalu suneme kupředu,bahno má neuvěřitelný odpor a ubírá nám strašně moc sil.Asi po kilometru zápasu s mazlavů hmotů přijíždíme k obrovskému kamennému srdci,které slouží jako památník amerických letců,kteří tady byli sestřeleni v  létě 1944(bombardér Boeing B-17G Flying Fortress č.096 "BIG TIME" letěl z italské základny směrem na Ostravu, přežil pouze velitel letadla, jako  jediný z 10 člené posádky.),chvíli zavzpomínáme a opatrně sjíždíme do Šanova.Odtud po cyklostezce  do Rokytnice.Z Jestřabí na nás čeká poslední slušný výšlap na Brálovů a pak už jenom sjezdík do Štítně,kde zastavujeme v restauraci U Jána na již tradiční Staropramen Granát,dáváme jedno až dvě piva a platíme.
Po cestě na Brumov se již nic mimořádného neudává.Na sídlišti se loučíme,Jožka pokračuje směr Topas a já směr  domov.Oba jsme špinaví,unavení,ale šťastní.Ještě technické info a bude to vše.Trip distanc 51.5 km,Tri time 3:28:02 s.,Avg speed 14.86 km/h,Max speed 58.6 km/h
                                                                                                                       
                                                                                                            Ahoj Mirek a Jožka.......