|
Velká Javořina na kole
30. 6. 2007 Po delší době se opět vydáváme na nějakou delší cyklotůru. Jako cíl jsme si vybrali nejvyšší kopec Bílých Karpat - Velkou Javořinu, ležící na hranici mezi ČR a SR, tyčící se do výšky 970 m nad obcí Strání. Je sobota 8:30 hod, na startu dnešní etapy jsme se
sešli čtyři : Slávek, Mira, Tomáš a já (Josef), vyrážíme po klasické
trase, kterou jezdíme na Žítkovou, teda přes Štítnou a Kochavec.
Dolů sjíždíme na druhou stranu (na Slovensko) asi 500 m a stavíme na Holubyho chatě, opět malé občerstvení - tradiční kofola a razítko do Valašského pasu (já samozřejmě pas zase u sebe nemám , takže tady musím v každém případě ještě někdy zajet).Tady máme odjetých teprve asi 55 km, víc jak polovina nás teprve čeká, ale to už bude vesměs jenom po asfaltkách.
V 19:15 hod končíme dnešní etapu u trenéra, který nás přivítal čerstvě napečenýma buchtama, já s Tomášem jedeme ještě do Topasu na bramborák a ještě jedno dvě pivka. Dnes jsme najeli 135 km, průměrná rychlost 18,5 km/h, nastoupali jsme 1510 m, čistá délka jízdy 7 hod 20 min. ahoj Josef
po vyfocení vrátit !!!!! |
Na
Žítkové ani nezastavujeme a jedeme až na Motorest Rasová, tady
dáváme první pauzu na občerstvení, dáváme si kofolu, Mira s Tomášem
okusí také místní kuchyň, dávají si polévku. Když chceme odjet
zjišťuji, že mám prázdné zadní kolo, takže ještě malé zdržení s
defektem a jede se dál.
Pokračujeme po silnici směrem
na Mikulčín vrch, asi po 2 km odbočíme a jedeme vlastně pořád po
červené turistické značce, po hřebenech střídavě lesem a po polních
cestách až na Velkou Javořinu. Cesta
je v pohodě, až na některé bahnité úseky v lese, posledních asi 10
km stoupaní na vrchol V. Javořiny nám dává opravdu zabrat. Ve 13:30
stojíme na kopci a kocháme se výhledy po okolí (je celkem dobrá
viditelnost)
Takže
vyrážíme dál, jedeme přes Nové Mesto nad Váhom, Zelenou vodu (jenom
projíždíme, není tady k hnutí, tento víkend je tady rockový
festival), po hrázi přejíždíme do Beckova, dál po silničkách přes
Trenčín, Nemšovou, hr. přechod Vlára a stavíme až na Rafandově ve
Štěpáně. Tady se sjíždíme postupně : Tomáš, já a Slávek, dáváme si
dnešní první pivko. Mira projíždí kolem ani nezastavuje (neviděl
nás, neseděli jsme na našem obvyklém místě), my se také moc
nezdržujeme, dopijeme a pokračujeme v cestě.