Roháče - přes Brestovů, Salatín až .....

12. - 14. 10. 2007

mapa

Stalo se už téměř tradicí, že na podzim vyrážíme do Západních Tater kochat se krásami zdejší přírody. Pro letošní rok jsme si naplánovali dvoudenní přechod části hlavního hřebene, tj. ze Zverovky přes Brestovů, Salatín, Skriniarky, Spálenů, Pacholu a Baníkov až na Žiarsků chatu, tady jsme chtěli přenocovat a druhý den vystoupit na Baranec a vrátit se přes Plačlivé, Smutné sedlo a Roháčskou dolinou zpět na Zverovku. To byl teda plán, ale skutečnost byla nakonec trochu jiná.

Celý týden sledujeme všechny možné předpovědi počasí, všude hlásí na pátek přechod studené fronty, v sobotu dopoledne má ještě trochu pršet, ale pak se to má vylepšovat, v neděli už má být pěkně. Je tedy rozhodnuto, jedeme. Na tuto akci odjíždíme ve složení: já (Josef) a Petr, vyrážíme z Brumova v pátek v 15.30 hod, cesta proběhla v pohodě, asi kolem 7 hod večer jsme v Habovce, kde Petr předem zamluvil nocleh u naší už známé paní domácí. Ubytujeme se a jdeme do nedaleké hospůdky na večeři. Kapku se nám to ale protáhlo, jelikož jsme taky trochu doplňovali energii v tekuté formě, dali jsme si každý 4 pivka, probrali jsme při tom zítřejší trasu a počasí, které prozatím vycházelo podle předpovědí (pršelo).

Ráno vstáváme brzy, Petr už o půl 6, já o něco později, snídáme, balíme si věci na cestu a přejíždíme na Zverovku, kde parkujeme auto a v 7.30 hod vyrážíme za mírného mrholení na cestu (sem tam i poletuje sníh).

sjezdovky "Roháče - Spálená"

Spálený žleb

Po modré tur. značce jdeme přes lyžařský areál Spálená, Spáleným žlebem až na Predný Salatín (1624 m), tady dáváme krátkou pauzu, něco málo pojíme a fotíme (zatím je ještě co fotit). Stoupáme dál na Brestovů (1902 m), jejíž vrcholek se ztrácí někde v mlze, vítr začíná sílit a žene sebou sníh v podobě drobné krupice.

    

                     Brestová z Predného Salatína                         Brestová - vrchol

Na Brestové už toho moc nevidíme, pokračujeme přes sedlo Parychvost a dál po hřebeni po chodníku, který už není pod sněhem moc znatelný, ale jdeme správně. Přecházíme přes Salatín (2047 m), tady byla zřejmě poslední možnost otočit to a jít zpátky, ale asi se nám to počasí zdálo být ještě málo hodnotné, tak pokračujeme dál. Ze Salatína klesáme celkem prudce dolů, tady už chodník a jeho směr jenom tušíme, u prvních skalisek zastavujeme a balíme tur. hůlky, tady zřejmě začíná pověstný hřeben Skriniarky. Moc se mě přes ty namrzlé šutry nechtělo, kdyby tady Petr řekl pojďme zpátky, asi bych neváhal a otočil bych to určitě zpět.

    

Skriniarky

Přechod hřebene Skriniarek byl tvrdý oříšek, hlavně díky zhoršujícímu se počasí, tady už byly nárazy větru tak silné, že jsme se museli přidržovat skal aby nás to nesmetlo někam do doliny. Navíc jsme toho v tom vichru moc neviděli, sněhová krupice nás bodala do obličeje. Vrchol Spálené (2083 m), ten jsme ani nezaregistrovali, když ale terén začínal opět výrazněji stoupat a výškoměr nám ukazoval nadmořskou výšku kolem 2100 m, bylo jasné, že před námi je poslední vrcholek - Pachola (2166 m), který musíme překonat (už dávno bylo rozhodnuto, že na Žiarsků chatu nejdeme a že z Baníkovského sedla se spustíme dolů do Spálené doliny). Z loňského roku jsem měl zafixovaný v paměti pohled na Pacholu z Baníkova, taky jsem to nafotil (viz foto níže)jedna cesta tam vedla přes vrchol do Baníkovského sedla a druhá vrchol obcházela. Právě na tento druhý chodník (nebo jeho náznak) jsme narazili, v momentě bylo rozhodnuto přes Pacholu se nejde, jdeme po chodníku, který směřoval mírně dolů. Tady jsem byl (aspoň teda já) nadšený, že z nejhoršího jsme venku, že za chvilku jsme v Baníkovském sedle, no a tam už to přece známe, ale opak byl pravdou, to nejhorší teprve mělo přijít.

Pachola (fotka z roku 2006)

Po několika desítkách metrů se nám chodník ztratil úplně, zpět na hřeben bičovaný vichřicí se nám moc nechtělo, tak pokračujeme v započatém směru a kopec traverzujeme, s tím že bychom měli co nevidět narazit na chodník vedoucí z vrcholu do sedla. Ale bylo tady hodně suťových polí, kde nebylo možno rozeznat nějaké stopy po turisty vyšlapaném chodníku, navíc přibývalo i sněhu a viditelnost byla tak 30 m, takže výsledek byl ten, že jsme se tam pořádně zamotali. Po hodině a půl bloudění (postupovali jsme neustále dopředu, pořád ve výšce zhruba 2100m) se Petr rozhodl, že zkusí zjistit naší polohu na svém GPS navigačním zařízení. Ke zprovoznění přístroje si Petr sundává rukavice, což není vůbec nic příjemného v tomto mrazivém vichru a hledá naši polohu, přístroj nám po chvilce ukazuje, že jsme pod Pacholů. To nás trochu uklidnilo, ale stejně jsme nevěděli kde vlastně jsme, bylo už kolem 2 hod odpoledne a my pořád ve výšce přes 2000 m, tak se tedy rozhodujeme sestoupit do doliny, nech už je to kde chce, hlavně aby jsme se dostali do večera někam do civilizace. Sestup šel celkem dobře, akorát jsme měli trochu strach, že dojdeme k nějakému srázu, který neslezeme a budeme se muset vracet nebo ho zdlouhavě obcházet. Naštěstí z ubývající výškou se lepšila i viditelnost, takže se nám podařilo sestoupit až do doliny. Já jsem měl jenom takovou menší kolizi, když mě při troše nepozornosti podjela noha a udělal sem pár kotrmelců na celkem příkrém svahu, naštěstí jsem to ubrzdil a nic se mě nestalo. Ještě jsme se museli trochu prodírat pásem kosodřeviny, než jsme narazili na potůček, vedle kterého se po chvilce objevila i stezka.

Hluboká dolina

Po už dobře znatelném chodníku, celkem rychle sestupujeme dolů. To že jsme v Hluboké dolině a vlastně na druhé straně Tater, to jsme zjistili až u turistického rozcestníku v ústí doliny.

Z Hluboké doliny pokračuje cesta Jalovecků dolinů, až do vesničky Jalovec, kde přicházíme už za tmy asi v 19.30 hod.. Na ulici Petr oslovuje jednoho domorodce, když se ptáme na ubytování, dostáváme celkem uspokojivou odpověď, máme se jit přeptat do nedaleké hospůdky, tam se prý dozvíme víc. A taky tomu tak bylo, hospodská hned zvedá telefon a zjišťuje u jedné paní, že privát má volný a náhodou sedí zrovna v hospůdce i její syn, který nás tam hned po malém "pivním" občerstvení dovedl.

Ubytování bylo slušné, cena stejná jako v Habovce (250 sk na osobu), paní domácí nám hned uvařila i čaj s rumem a zjistila nám autobusové spoje na zítřejší cestu zpět do Zuberca.

Ráno vstáváme později, až tak kolem půl deváté, máme čas, autobus do Liptovského Mikuláša nám jede až v 11.05 hod., z L. Mikuláša nám to jede ve 12.40 hod, takže v Zuberci jsme kolem 2 hod odpoledne. Já beru naše batohy a jdu do hospůdky, Petr se mezi tím snaží nějak dostat na Zverovku, kde máme zaparkované auto. Má štěstí, po chvilce se mu podaří stopnout autobus (pravidelná linka Zuberec - Zverovka) no a než já sním porci "strapaček" a dopiju první pivo, už je i zpátky.

v neděli vypadají Roháče úplně jinak

Cesta domů proběhla v pohodě, za krásného slunečného počasí jsme to vzali takovou vyhlídkovou jízdou kolem Malé Fatry přes Zazrivů a Těrchovů. Při pohledu na kopečky Fatry sem si jenom povzdechl, jaká by to byla dnes parádní turistika. Kolem 18.00 hod ukončujeme v Brumově v restauračním zařízení Topas oficiálně tuto akci a jdeme domů si léčit naše šrámy (Petr - omrzlý obličej a já omrzlý malíček na ruce).

Ještě technické údaje naší sobotní tůry : celková délka - 12 hod, celkové stoupání - 1920 m, celkové klesání - 2300 m, nejvyšší dosažená výška - 2100 m (pod vrcholem Pacholy), nárazy větru - odhadem tak kolem 100 km/hod, teplota - určitě mrzlo (ještě teď po 5 dnech necítím omrzlý malíček).

Závěrem takové krátké zhodnocení :

1. největší chyba byla, že jsme se nevrátili pokud to ještě šlo

2. máme ještě malé rezervy ve výstroji (lepší rukavice, lyžařské brýle,...)

3. chtělo by to trochu zlepšit orientaci v terénu (kompasy sice máme, ale moc jsme je nepoužívali)

Všechno zlé je vždy nakonec k něčemu taky dobré, byla to pro nás určitě velká zkušenost, příště se už možná vyvarujeme chyb, které jsme tady udělali. Na druhou stranu jsme měli ale obrovské štěstí, že se nám nic nestalo, kdyby si jenom jeden z nás třeba zlomil nohu nebo se jakkoliv jinak zranil, už by šlo asi i o život.

                     Tak zase někdy na horách, čau Josef

---

Jestliže se Vám článek líbil, sdílejte jej prosím na FB.

Komentáře:

 

Neregistrovaní můžou použít údaje - Jméno: host heslo:host

Jméno (stejné jako do návštěvní knihy)
Heslo (stejné jako do návštěvní knihy)

Obsah příspěvku

Ochrana proti SPAMU. Kolik je tři x tři?

---

Zpět